DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Můj chov

První,starší,sehraný pár medvídků jsem si pořídila v září r.2003 od jednohonejmenovaného brněnského (ne)chovatele.Neznali nic jiného než roditmladé na prostoru 1x2m - na oba dva.Věděli jen že jim jednou za denkdosi přinese potravu(šrot míchaný se syrovým masem) otevře víko bedny,a zase ho za sebou zavře,sem tam dá vodu a uklidí jednou za xxxměsícůtu haldu trusu co mají pod sebou.

Páreček jsem si vítězoslavně dovezla do své předem nachystané voliéry a pojmenovala je jak se sluší a patří:' Romeo a Julie'.První dnynevylízali z boudečky a jen v noci chodili jíst.Ovšem láska k jídlu u medvídků je zřejmě silnější než pud sebezáchovy a tak nedal na sebe dlouho piškotek čekat a byl snězen z ruky.

Samice se dala pohladit pouze při podávání pamlsků a samec s námi vůbec nekomunikoval,jen syčel.Čas od času si vzal z ruky piškot,ale sáhnout na sebe nenechal.Nadešlo jaro a s ním očekávaný odchov,páření probíhalo dle plánu a před porodem jsme samce oddělili,neboť agresivita u samice stoupala na nás i na něj.Termín v tahu a pořád se nic nedělo,a tak jsme zkusili je dát opět spolu dohromady a tady jsme pohořeli.Už ho nepřijala zpět a nás i Romea když mohla,pokousala.Dominantní samice převzala vládu a bylo rozhodnuto,musí z domu,do nového,kde přijde jakodruhá a nebude mít vúdčí postavení.

A tak knám po jejím odchodu přibilo malinkaté 5týdení miminko(opět JulieII).Spala s námi v posteli,krmila jsem ji z lahve(neuměla ještě ani papat),chodila všude s námi a za námi jak psík.Uplynulo pár měsíců spokojeného soužití,Julinka přes den spinkala a v noci násotravovala,strkala nám nožky do očí,nosu,kousala nás,zatím jen vesrandě.Přítel začal spávat s novinama,aby mohl otravného medvěda udeřit,ale ta to brala jako perfektní zábavu uprostřed noci a výzvu kboji.Milá Julče se nudila a tak všechno ničila,všude kakala a čůrala,zařízení bytu,květináče lítali....

Nadešel okamžik v 4měsících šla do venkovní voliéry za Romeem.Ten ji moc radostně nepřijmul,natrhnul jí čumáček.Dávali jsme jí v kleci před jeho voliéru a za několik dní bylo vyhráno.

Jenže pak jsme my 'rodiče' šli úplně stranou,vše bylo tak nějak vcelku normální,nechala se vzít do náruče,pochovat,pohladit,ale medvídek je šelma a stačil prudký pohyb,nebo proběhnutí kočky,cokoli rychlého a během sekundy jsem měla prokousnutý ruky,tvář....

Romeo se nyní dá pohladit(za pamlsek) ,veme si z ruky,ale pořád má u toho plnokeců.A to je u něj moooc velký pokrok.Kousnul mě jen jednou,a stálo to za to.

Nejhorší období bylo letos,když sme očekávali jejich rodinku.Ke konci samice nikoho(ani mne-matku)nepustila do voliéry,ani přiblížit se k ní.Vzala si jen piškot a hned protrhla za trest prst.Dne 24.4.05 se narodili 4medvídci.Jeden umřel dva dny po porodu a další se ztratil po týdnu neznámo kam,žádný stopy po násilí,nejspíš jej sežrala.Asi neměla dost mlíka,nebo bylo nějaké nemocné.

Teď mají mimča-holčičky měsíc,mamina je trochu už klidnější,ale pořád si je moc hlídá jako každá máma své děti.Věřím,že jak se odstaví mimča tak se po čase opět uklidní a bude to zase náš normální nervózní medvídek-mišáček.

19.11.2005
Zdravím všechny myšáky,určitě chcete vědět co nového.
Takže:mimča jsou už od července ve světě,tímto je zdravím i jejich nového pánečka.Šli naštěstí obě holky spolu,takže jim ani snad nebylo tolik smutno.
Když jim bylo něco kolem 5 týdnů,a už jim nestačilo teplo budníčku,začali se hrnout(spíš vypadávat) ven a zkoumat okolí.Začala jsem je přikrmovat v 5týdnech masem z konzervy pro kočky,namočeným rohlíkem a piškotama v mlíce.........
Julinka se sklidnila,už je tolik nehlídala,mohla jsem do voliéry,ba dokonce ji pohladit a nakouknout do budníku,ale obezřetně!!!
Oko ve voliéře mám 10x10cm,tudíž mimča neustále cestovali v okolí voliéry,daleko se pochopitelně nepouštěli,mamina je ihned volala zpět.Největší radost z nich měl děda,rozmazlil je tak,že mu začali lozit po nohách do náruče,za účelem zjískání piškotku.Jak ho viděli vyjít ze dveří,proběhli pletivem a hurá na nohy.Mamina je začala učit bojovým hrám a sem tam jim v zápalu boje natrhla ucho,nebo prokouslanos.Taťka Romeo byl vedle ve voliéře,takže všechno sledoval zblízka,zkusila jsem ho dát k rodince do voliéry a během 1dne si na sebetak zvykli,že spinkali všichni pohromadě,jako správná rodina.
Myslím, že Julča nesla odchod dětí skoro líp jako já,bylo po nich tak smutno.

Musím říct,že se po děckách hrozně změnila,je mnohem hodnější,uhraná (Romíkovi nedá pokoja),můžu ji vzít do náruče,pořád mědává pusinky,omotá se mi kolem krku jako boa.Ale někdy má samozřejmě své nálady,ale už jsem se naučila ji nechat a jít pryč.Po chvilce dojdu s piškotem a to by mě láskou sežrala.
Když si za nima sednu do voliéry,leze mi po zádech,tahá mě za vlasy a hledá kaničky(od bundy,bot...)ty ona děsně miluje,až najde tak tahá atahá....Nebo cokoli s čím si může hrát,zip,knoflíky a hlavně mě doslova prošahává kapsy,ví,že tam vždycky něco dobrýho najde.
A Románek?Děda,kterej s nima stráví celej den, ho naučil lozit po větvy rychlostí asi 0,005cm/hod,sem tam se ozve rána a Romík visí vzhůru nožkama na větvi,ale snaží se,aspoň kvůli žvancu.Nechá si otřít očíčka,šňupáček,podrbat kožíšek a ani u toho nemá tolik keců jako dřív,s dědem je velkej kamarád a jen ho uvidí,olizuje
  se do tejdoby,než něco dostane.

----------------

srpen 2005 - se pářili- nic z toho nebylo,asi si potřebují přes zimu odpočinout,nabrat sílu a pak se určitě zadaří.

------------------------

Únor 2006 - medvídci oslavovali Sv.Valentýna,tak se za 2měsíce ukáže,jak moc se měli rádi
Duben 2006 - Julča je jako soudek,co nevidět nás bude víc,Románek musel na samotku

Červenec 2006 - tak planý poplach,letos žádný mimča
------------
Únor 2007 - tak se míšánkové měli zase po roce hluboce rádi a uvidí se za cca 63dní co z toho bude
Březen 2007 - tak Julinku jsme dali koncem měsícena samotku od Romika,začínají se jí nalívat cecíky a je děsně protivná a uvrčená na všechny kolem.
20.4.2007 se nám narodilo 5malých míšánků
květen2007-příroda je mocná,a Julince se asi 5miminek zdálo hodně,tak zůstaly jen 3-dva kluci a jedna holka
červen-mimča se mají k světu a můžou jít do světa
září-tak jsme přežili léto a budeme se pomalu ukládat ke spánku,teda k lenošení

Julka Romeo

Smutná zpráva - dne 10.5.2009 nás navždy opustil, po dlouhém boji o život Romeo
 

Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek